pátek 23. září 2011

Ústecký půl maraton a fórum běhej.com

1) gratulace, dal si cíl a doběhl
2) to, že to bylo jedno velké PR o tom nepochybuji, ale o tom to je ... tuším, že se tomu říká byznys ;-)
3) fascinuje mne, jak se tu říká ... "já natrénoval na maraton za 3 měsíce", nebo "... to si tu trasu mohl v pohodě ujít" jenže co takhle řešit to, jakou měl ten člověk výchozí pozici? Kolik tomu mohl věnovat času?

Myslím, že místní "běžci", pro které je norma minimálně 10 km, by se měli zamyslet, jak se asi cítí neběžec, který s bídou "ujde" v tempu 7 min. / km nějakou podřadnou vzdálenost. V mém případě si okolí myslí, že jsem blázen a mám dělat spoustu jiných věcí, každopádně i přes to ráno vstanu a vyběhnu. Mám radost, že jsem si "dal" do těla a v rámci možností se zlepšuji, ale pak vlezu na fórum a čtu jak to co není pod 5 - 6 min / km není běh, jak si v pohodě uběhl 20 km a pak šel na pivo a všichno ostatní je vlastně zbytečné. Trošku demotivující.

Řekl jsem si uběhnu maraton, ze všech stran jsem "schytal" jaký jsem blázen, že si jenom ublížím a nebudu moc chodit a další "rady". Nedal jsem na to a začal běhat. Shodou okolností ve stejnou dobu jako  redaktor Martin Klimeš. On si svoje odběhl, přesto jakou měl tady na fóru podporu. Já ne ... při svém tuším, že třetím 10 km běhu jsem si natáhl nějakou šlachu nad patou. Bolelo to a návrat domů byl ... řekněme bolestivý. Nic proti tomu, co jsem si slízl od manželky, švagra či matky. Říkal jsem si, jak je možné, že to každý dá jenom já ne, sakra co dělám špatně. Aha ... koukni na ty co běhají 20, 40 a více km, ti asi nemají problém s nějakým tím kilem navíc ... ty taháš nadváhu 20 kg, oni vědí všechno o tepech, strečinku, vitamínech a já nevím co ještě ... ty víš jenom to, že vyběhneš a máš na to hodinku.

Holt jsem si začal číst o běhání (neb běhat jsem nemohl, protože jsem byl rád i za chůzi), pořídil si nějaké dobré botky a pomalinku začal. Napřed sundat váhu, pomalu, ale jistě do zimy času dost, v zimě možná příprava na půlmaraton a na podzim 2012 ... když se to povede ... No a co potom? V prosinci bude konec světa ;-)

Takže teď běhám ... problém první. Mám běhat na 60 - 70 MTF v mém případě je to 132,3 ale já mám v průměru 80% ... aha, takže napřed natrénovat srdce, pak se dá trénovat na shazování váhy. Takže běhám pomalu, abych pokud možno nepřesahoval těch 80% (jenže to se blbě ohlídá, neb když běžím do kopce, tak holt musím víc máknout). A už nečtu to jak si někdo zaběhal pohodových 20 km tempem pod 5 minut. Je to zbytečné! Vím co zvládám, vím co musím a vím jaká je to bolest, když se to nedodrží.

Po doběhnutí se trápím při strečinku (selfmaso), kontroluji co jím, dodržuji pitný režim, snažím se spát minimálně 7 hodin a vůbec ... řekl bych, že zlepšuji svůj životní styl.

Zlepšit životní styl! To je to správné, proto vlastně běhám, proto si dávám cíle. A až uběhnu ten maraton, tak se budu smát všem těm radilům, kteří trpí obezitou, cukrovkou a nezvednou se z gauče. Nebo chcípnu na bolest kolen, kyčlí, pat, páteře ...

Žádné komentáře:

Okomentovat